Hlavní menu

Pojišťovací slovník

Samopojištění

V případě, kdy je velikost a frekvence možné škody relativně nízká ve vztahu k expozici rizika, stává se subjekt samopojistitelem a nemá pro něj ekonomický smysl uzavirat standardní pojištění. Typicky je to vidět na havarijním pojištění vozidel. Při firemní flotile 50 běžných vozidel má pojištění smysl, protože při více škodách za rok může dosáhnout plnění i několikanásobku hrazeného pojistného. Pokud provozuje firma 1.000 vozidel, dosahuje statistická velikost škod vůči hrazenému pojistnému takové úrovně, že běžné pojistné vždy přesáhne pravděpodobné plnění pojišťovny. Podnik se pak stává vlastně pojišťovnou sám pro sebe a navíc uspoří správní a provozní náklady pojišťovny.

Sazba pojistného

je koeficient, jehož pomocí se v závislosti na pojistné částce stanovuje pojistné (pojistná prémie). Většinou se uvádí v promilích, eventuelně v procentech (u pojištění motorových vozidel).

Sdružené pojištění

v praxi se zejména u pojištění občanů používá spojování (sdružování) různých pojistných produktů do produktových "balíčků". Hlavním důvodem je úspora administrativních nákladů při sjednávání a správě pojištění a nabídka komplexního jednoduchého řešení pro klienty.

Sesedání půdy

termín pro definici škody. Sesedáním půdy se zpravidla rozumí klesání zemského povrchu směrem do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.

Sesouvání lavin

neboli Mezinárodní karta automobilového pojištění slouží jako mezinárodní doklad o uzavřeném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Karta je dokladem o pojištění ve všech zemích, jejichž národní kanceláře se připojily k Jednotné dohodě mezi kancelářemi (přijaté Radou kanceláří dne 20.10.1989 v Londýně).

Sesuv půdy

termín pro definici škody. Sesuvem (sesouváním) půdy se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších. Dochází k němu působením zemské tíže nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu.

Skutečná škoda

při stanovení odpovědnosti za škodu je skutečná škoda součástí věcné škody. Skutečná škoda je újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného, která vznikla v důsledku škodní události a v příčinné souvislosti s ní. Reprezentuje majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do původního stavu.

Slip

přehledná část zajistné smlouvy (resp. nabídky na zajištění), kde se shrnují základní parametry a podmínky zajištění.

Smluvní ujednání

zpravidla standardizovaná část pojistné smlouvy, která se připojuje k vlastní smlouvě a k pojistným podmínkám (resp. všeobecným pojistným podmínkám). Ve smluvních ujednáních se podrobněji upravují podmínky konkrétního pojistného produktu.

Solventnost

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu svou solventnost do 30 dnů ode dne vydání výroku auditora o ověření účetní závěrky nebo kdykoliv na žádost ministerstva.

Soupojistitel

je účastníkem smlouvy o soupojištění. Má stanoven svůj podíl na riziku v procentech. Tímto podílem se účastní na výplatě škod z pojištění a patří mu příslušný díl z pojistného. Přistoupením k soupojištění akceptuje soupojistitel v daném případě pojistné podmínky vedoucího pojistitele.

Soupojištění

Rozdělení rizika mezi více pojišťoven horizontální formou. Na konkrétní pojistné smlouvě se účastní více pojistitelů, přičemž je stanoveno, jaký podíl v procentech jim přísluší. Tímto podílem se pak každá pojišťovna podílí na pojistném i na výplatě škod. Jeden z pojistitelů bývá určen jako vedoucí a jeho pdomínkami se pak pojištění řídí.

Specifikovaný odběratel

je v pojištění pohledávek každý zákazník, pro kterého žádá klient pojišťovnu o přidělení úvěrového limitu. Pro tohoto odběratele zároveň pojišťovna provádí průběžné sledování jeho bonity.

Splnitelnost závazků

schopnost pojišťovny nebo zajišťovny uhradit v daném okamžiku všechny závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně závazků splatných v následujících účetních obdobích.

Společná havárie

je institut námořního práva nebo práva vnitrozemské plavby a používá se při pojištění zásilek. Je to způsob, podle něhož se rozvrhují škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi a zásilek (které byly lodí přepravovány) ze společného nebezpečí pro zachráněné hodnoty. Přepravované (zachráněné) zásilky přispívají pak ke společné havárii podle rozvrhu (dispaše) vyhotoveného podle práva platného pro přepravní smlouvu. Pojištění zásilek pak hradí i příspěvek ke společné havárii.

Spoluúčast

Jinak také odčetná frančíza. Jedná se o formu podílu pojištěného na vzniklé pojistné události. V případě pojistné události se od plnění pojišťovny vždy odečítá předem sjednaná částka. Může být stanovena jako fixní (např. 5.000,- Kč) nebo jako procentní (např. 10%). Používají se i kombinace procentní a fixní spoluúčasti. U havarijního pojištění se často používá procentní + minimální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 10.000,-Kč). U některých druhů pojištění odpovědnosti, hlavně profesní, se používá kombinace procentní + minimální fixní + maximální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 50.000,- Kč, maximálně 300.000,-Kč). U pojištění pro případ přerušení provozu se také používá spoluúčast časová (např. 48 hod). Při výpočtu pojistného plnění se pak od celkové doby přerušení provozu odečte tato předem sjednaná hodnota. Volbou vyšší spoluúčasti vyjadřuje pojištěný, skutečnost že je připraven sám financovat drobné škody. Pojišťovna pak klientovi za vyšší sjednanou spoluúčast poskytuje slevu na pojistném, protože se jí snižují jak náklady na pojistné plnění, tak administrativní náklady na vyřizování malých škod.

Správa pojištění

správou pojištění se rozumí soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv

Stavební pojištění (pojištění stavby)

zvané také CAR (Construction All Risk). Speciální druh pojištění, který kryje všechna rizika spojená se stavební činností na budovaném díle. Sjednává se na principu All risk (proti všem rizikům) a může zahrnovat celou řadu různých připojištění (odpovědnost za škodu stavební mechanismy atd.).

Strojní pojištění

patří mezi technické pojištění, založené na principu "all risk", kdy jsou hrazeny všechny hmotné škody, které nejsou jmenovitě vyloučeny. U strojního pojištění se pojistné krytí vztahuje zejména na nesprávnou obsluhu, nedbalost, vadu materiálu, konstrukční vadu, přetlak či podtlak , roztržení odstředivou silou, lae patří semnapoři i úmyslně způsobená škoda.

Škodní nadměrek

neboli Excess of Loss je druhem neproporcionálního zajištění, kdy zajistitel kryje škody nad stanovený limit vlastního vrubu pojistitele. Limit vlastního vrubu se stanovuje jako peněžní suma pro jednotlivé pojistky.

Škodní průběh

slouží k vyhodnocování výhodnosti pojistného vztahu pro klienta i pro pojišťovnu. V zásadě se stanovuje jako podíl (v procentech) vyplacených škod a vytvořených rezerv za neuzavřené škody vůči zaplacenému pojistnému za určité období. Škodní průběh se stanovuje zpravidla samostatně pro každý druh nebo kategorii pojištění. V některých případech (např. u havarijního pojištění či pojištění přepravy) lze ujednat, že v případě příznivého škodního průběhu se pojištěnému vrací část zaplaceného pojistného. Jako čistý škodní průběh se ozančuje výpočet, kdy je zaplacené pojistné sníženo o kalkulované správní náklady pojišťovny.

Škodní událost

Skutečnost, ze které vznikla škoda, a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události (zakládat právo na plnění z pojištění).

Škodný poměr

používá se pro účely stanovení vyrovnávací rezervy. Škodným poměrem se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným během sledovaného období. Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti.

Šomáž

neboli přerušení provozu, je kategorie pojištění sloužící k náhradě následných škod způsobených v důsedku primární majetkové škody. Následnou škodu se zpravidla v přerušení provozu rozumí fixní náklady, které vznikají v době přerušení či omezení provozu (např. mzdy, pojistné, spátky úvěru a leasingu, náklady na ostrahu, pevné platby za energie atd.) a ušlý zisk.