Hlavní menu

Pojišťovací slovník

Obecná hodnota (cena)

Cena, kterou má věc v daném okamžiku na trhu. Při jejím stanovení se přihlíží k nové ceně stejné věci nebo věci se stejnými užitnými vlastnostmi a rozsahu či formě opotřebení věci. Při pojištění odpovědnosti za škodu na věci se náhrada vypočítává maximálně ve výši obecné ceny věci v okamžiku vzniku škody.

Obecná odpovědnost za škodu

je upravena v §420 občanského zákoníku jako odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní povinnosti. Ustanovení §420 je ustanovení o obecné odpovědnosti za škodu pro osoby fyzické i právnické. Protože je to ustanovení obecné, použije se tehdy, jestliže škoda nespadá pdo některé z jiných zákonných ustanovení o náhradě škody. Případy zvláštních odpovědností se liší od obecné odpovědnosti tím, že jsou při nich stanoveny samostatně podmínky odpovědnosti se zřetelem na zvláštní povahu situací, jichž se týkají. Předpoklady vzniku obecné odpovědnosti jsou protiprávní úkon, škoda, příčinná souvislost a zavinění.

Objektivní odpovědnost

je taková kategorie odpovědnosti, kde je podstatný výsledek, tedy vznik škody. Není podstatné zda škodu někdo zavinil. Možnost zproštění se takové odpovědnosti je obyčejně zákonem omezena na konkrétní případy. Povinnost prokázání zprošťujících (liberačních) důvodů je však vždy na tom, kdy nese odpovědnost.

Obligatorní zajištění

neboli smluvní. Je to dohoda mezi cedující společností - pojistitelem a zajistitelem, kde se pojistitel zavazuje postoupit a zajistitel přijmout všechna rizika specifikovaná ve smlouvě a splňující daná kritéria. Pro předem definovaná rizika tak pojišťovna získá automatickou ochranu. Zajistitel nezkoumá jednotlivá rizika a nemá možnost některé odmítnout či na něj určit jinou cenu. Smluvní zajištění může být proporcionální nebo neproporcionální, přičemž forma určuje jak se pojistitel se zajistitelem dělí o výplatu škodu a pojsitné.

Obmyšlený

Osoba, jiná než pojištěný,které vznikne právo na pojistné plnění v případě pojistné události. Nejčastěji se používá u pojištění osob pro případ smrti pojištěného. Obmyšlený se určuje buď jménem nebo vztahem k pojištěnému a pojistník může tuto osobu měnit. Není-li oprávněná osoba určena nebo nevznikne-li jí právo na plnění, nabývají toto právo osoby určené zákonem.

Odbytné

Používá se v kapitálovém životním pojištění a v důchodovém pojištění. Je to částka, kterou obdrží ten, kdo uzavřel pojistnou smlouvu v případě jejího předčasného ukončení. Odbytné vyjadřuje kapitálovou hodnotu pojištění („naspořenou částku“), která je v prvních letech snížena o náklady na vznik pojistné smlouvy. Právo na odbytné stanovují podmínky pojistné smlouvy a vzniká zpravidla po 2 – 3 letech od uzavření pojištění.

Odčetná (excedentní) frančíza

Jiný výraz pro spoluúčast. Jedná se o formu podílu pojištěného na vzniklé pojistné události. V případě pojistné události se od plnění pojišťovny vždy odečítá předem sjednaná částka. Může být stanovena jako fixní (např. 5.000,- Kč) nebo jako procentní (např. 10%). Používají se i kombinace procentní a fixní odčetné frančízy (spoluúčasti). U havarijního pojištění se často používá procentní + minimální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 10.000,-Kč). U některých druhů pojištění odpovědnosti, hlavně profesní, se používá kombinace procentní + minimální fixní + maximální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 50.000,- Kč, maximálně 300.000,-Kč). U pojištění pro případ přerušení provozu se také používá odčetná frančíza časová (např. 48 hod). Při výpočtu pojistného plnění se pak od celkové doby přerušení provozu v hodinách odečte tato předem sjednaná hodnota. Volbou vyšší frančízy vyjadřuje pojištěný skutečnost, že je připraven sám financovat drobné škody. Pojišťovna pak klientovi za vyšší sjednanou frančízu poskytuje slevu na pojistném, protože se jí snižují jak náklady na pojistné plnění, tak administrativní náklady na vyřizování malých škod.

Odpovědnost z provozní činnosti

Novelou občanského zákoníku z r 1990 byl vytvořen §420a, který upravuje tuto oblast odpovědnosti organizace. Škoda je způsobená provozní činností, je-li způsobena činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti, fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobená škoda jinému na nemovitosti. Jde o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění kohokoli. Možnost zproštění se odpovědnosti zákon omezuje na případy, kdy škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. Prokázání těchto skutečností (důkazní břemeno) je na odpovědném provozovateli

Odpovědnost za převzaté věci

tato zvláštní odpovědnost je upravena v §421 občanského zákoníku, podle něhož každý (fyzická i právnická osoba), kdo od jiného převzal věc, jež má být přemětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Je to odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění. Při poškození věci se bere za to, že věc existuje i nadále. Poškozením se pak rozumí poškození mechanické i chemické (např. sražení oděvu po vyčištění). Při ztrátě věci je rozhodující, že není známo, kde převzatá věc je, popřípadě zda vůbec ještě existuje. Při zničení věci pak věc dále neexistuje ve své funkční podobě. Odpovědným subjektem je ten, kdo věc převzal a oprávněným ten, od koho byla věc převzata, i když není jejím vlastníkem. Této objektivní odpovědnosti je možné se zprostit jen prokázáním, že ke škodě by došlo i jinak. Může jít o případ, kdy příčina škody byla v povaze věci nebo v její vadě nebo v případě živelné pohromy. Pojištění odpovědnosti za převzaté věci se zpravidla sjednává zvláštním připojištěním, při němž se posuzuje zejména rizikovost činnosti.

Oprávněný (oprávněná osoba)

neboli obmyšlený. Osoba, jiná než pojištěný, které vznikne právo na pojistné plnění v případě pojistné události. Nejčastěji se používá u pojištění osob pro případ smrti pojištěného. Oprávněný se určuje buď jménem nebo vztahem k pojištěnému a pojistník může tuto osobu měnit. Není-li oprávněná osoba určena nebo nevznikne-li jí právo na plnění, nabývají toto právo osoby určené zákonem.

Ozdravný plán

Ministerstvo nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo b) má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je minimální míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond podle, nebo c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního jmění pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.